Nejčastější chyby v projektové dokumentaci dřevěné nosné konstrukce

Komerční sdělení | Středa, 22. prosinec 2021 |

Plánujete stavbu rodinného domu? Potom se nezapomeňte informovat o tom, co by měla obsahovat správná projektová dokumentace. Ušetříte tak čas, předejdete zmatkům v komunikaci s dodavatelskými firmami a v krajním případě také nekvalitně odvedené práci, která by přišla vniveč a její odstraňování by vás stálo další časové prodlevy i peníze.

I s takovými situacemi se dodavatelé někdy setkávají –⁠ jedním z nich je trutnovská firma KASPER CZ, která vyrábí a dodává střešní konstrukce. Právě ta se s námi podělila o následující zkušenosti a rady, jak dokumentaci nejlépe připravit a předejít možným komplikacím a průtahům.

K dodavatelským firmám se dokumentace dostávají v různých stupních projektování – od architektonické studie zaslané za účelem konzultace a hledání nejvhodnějšího řešení, přes dokumentace k povolení stavby, až po dokumentace pro provedení stavby. Na základě těchto projektových podkladů firma připravuje cenovou nabídku a případně i následný návrh vlastní nosné konstrukce. Zkušení projektanti dobře vědí, co potřebuje dodavatel střešní konstrukce z dokumentace vyčíst a předloží ji tak ve vysoké kvalitě a se všemi potřebnými informacemi.

Jednou ze zásad, podle které by měla být stavební dokumentace tvořena, je norma ČSN 01 3420 – Výkresy pozemních staveb – Kreslení výkresů stavební části. V ní je uvedeno, jak by měl výkres střechy, popřípadě nosné konstrukce krovu, vypadat. Ne všichni projektanti však na toto dbají. „Obecně platí, že čím více je norma dodržována, tím lépe se nám následně pracuje", říká Ing.Lenka Míková z firmy KASPER CZ.

Foto: KASPER CZ

Jaké konkrétní chyby tedy bývají v dokumentacích nejčastěji?

Jednou z nich je absence kót – ať už celkových kót střešní konstrukce nebo těch dílčích. Střešní konstrukce nebývají okótovány k nosným konstrukcím (jsou kótovány včetně zateplovacího systému), chybí základní kóty střešní roviny – velikosti přesahů a délka hřebene. Další častou chybou bývá zaměňování jednotek (procenta a stupně) sklonu konstrukce.

V dokumentacích k vazníkovým střechám, kde projektanti dle svých znalostí navrhují střešní konstrukci a naznačují pozice vazníků a ze kterých dodavatelská firma poté vychází, také nebývá vždy dodržena následující důležitá zásada. Vazníky musí být navrženy tak, aby se dotýkaly spodní nosné konstrukce pouze v předem určených místech – v tzv. podporách (obvodové, nebo vnitřní nosné stěny, případně průvlaky).

Ostatní svislé nenosné konstrukce (příčky) musí být zakončeny min. 50 mm pod spodní hranou vazníku, aby se vlivem dotvarování konstrukce po osazení a zatížení následnými konstrukcemi nedotýkal tento vazník spodní nenosné konstrukce. Není výjimkou situace, kdy zákazníci již mají vyzděné a zavěncované nosné stěny a příčky jsou provedeny do stejné úrovně jako nosné stěny. Tyto příčky se následně musejí odbourávat, protože nejsou definované jako podpory, nejsou na zatížení od střešní konstrukce navrženy a může tak dojít k jejich poškození.

U klasicky vázaných konstrukcí je poté častým problémem chybějící výkres a návrh vlastního krovu – s dimenzemi jednotlivých prvků, popřípadě chybějící výkaz prvků. Mnoho projektů má v dokumentaci nosné konstrukce střechy pouze schematicky naznačené, s tím, že dimenze prvků nechávají na dodavateli konstrukce.

Foto: KASPER CZ